Duben 2006

Pechová ..?

30. dubna 2006 v 20:21 | respect |  respectí svět ..
Vždycky mi přišlo, že mi moje příjmení nosí smůlu .. ve škole jsem si vytáhla otázku, kterou jsem se jedinou neučila, nemocná jsem byla vždycky, když se mělo něco dít .. když jsem si něco koupila, zrovna mě se to rozbilo .. na mě něco nevyzbylo ..
Poslední dobou .. to vidim jinak .. mam velký štěstí (který neni na první pohled tak vidět) .. a jak známo, nic nemůže bejt absolutně plusový, takže to moje velký neviditelný štěstí se vyvažuje těma malichernejma malejma neštěstíma, ze kterejch sem si dělala (a stále dělam) hlavu ..
A co je tedy to neviditelný štěstí? Lednička je plná, mam dokonce svůj vlastní pokoj, v zimě je mi teplo, mam počítač atd... a dokonce mam i hodně nemateriálních věcí, který nejdou vyvážit zlatem .. rodiče, moje zvířátko (M.), kamarády, přátele .. a mam chodící nohy, vidící oči, slyšící uši, fungující mozek ..
TO SE MÁM, co???
Tak už si toho, Pechová, začni vážit, sakra! :o)
_ _ _ (foto (c) Morphec, pózování a úprava (c) já) _ _ _

Zvláštní ..

21. dubna 2006 v 18:51 | respect |  Co se to děje?
Proč se nikdy neumí usmát a mít z něčeho radost ..? Proč když něco řeknu, neumí se mnou sdílet radost a hnedka se divně podívá, řekne třeba "No .." a začne se vyptávat na ty špatný stránky toho všeho .. Nechci a nebudu tu (radši) dávat příklady. Aby se v tom třeba někdo nepoznal. Ale můžete se v tom i poznat :o) Třeba vám to pak vylepší život ..
Dokáže mi to dycky neskutečně zkazit radost, nemam na nic náladu, o 100 procent otočení dolů, k zemi .. zatlouknutí do země .. nedomyslela jsi to, holčičko. Bojim se už něco řikat, protože vim, že z toho zase bude nevimco .. bojim se, proto to neřikam .. a pak je mi vyčteno, že sem to neřekla. No jo, vono je to těžký, když nechci, aby mi tu radost někdo zkazil.
Proč myslí pořád v takovejch .. katastrofickejch scénářích - ne, to neni ten správnej výraz .. prostě pesimisticky. To je přeci pak život plnej starostí. Strastí a starostí a nejde se z ničeho radovat :o(
Poslední dobou to vidim víc a víc .. je to smutný .. chce se mi brečet. Brečim. Pořád častěji a častěji.

Co mne dnes pobavilo ..

18. dubna 2006 v 11:51 | respect |  respectí svět ..
Žena pošle svého manžela, programátora, na nákup se slovy:
"Kup jeden chleba, a kdyby ještě měli rohlíky, tak jich vem deset."
Programátor odešel do obchodu, a protože ještě rohlíky měli, koupil deset chlebů.
Přesně podle zadání...
Inzerát:
Hledám telepata. Ozvěte se. Zn.: Vy už víte komu a kam.
Jak zabiješ pštrosa?
Vyženeš ho na asfalt a vystrašíš ho...
Jde malá holčička, táhne za sebou kousek traverzy a povídá si s ní: "Sedni, tlavelzo! Tlavelzo, lehni!"
Okolojdoucí babička jí povídá: "Ale holčičko, říká se "trrraverrrzo"..."
Holčička ji okřikne: "Ty drž hubu, ty stará krrrrrrrrrávo! A ty poď, tlavelzo!"
Víte proč neparkuje bagr v okapu?
Protože se tam nevejde...
Utíkají dva zloději před policií a najednou doběhnou k vysoké zdi. První povídá: "Udělej mi kozu!" Druhý odpoví: "Méééééééééé!"
"Miláčku, proč máš tak velké oči?"
"Protože, když jsem byl malý, tak jsem hodně plakal."
"Hm, škoda, že jsi víc nečůral."
Víš proč má datel zobák?
Aby si nerozmlátil ksicht o strom.
Přijde kostra k doktorovi.
Doktor nasadí brýle a povídá: "To jdeš brzo, vole!"
NÁVOD K LOVU MRAVENCE:
Potřebujete: talířek, sůl, vodku, sklenici, kamínek, větvičku.
Na talířek dejte špetku soli. Mravenec si v domnění, že jde o cukr, lízne. Jelikož po soli bývá žízeň, začne hledat vodu. V tu chvíli mu do cesty postavte sklenici s vodkou. Mravenec vidíc vodu se napije plnými doušky a po zjištění, že nepije vodu, se začne motat pryč. Jelikož je nametený, nevšimne si narafičené větvičky, zakopne a rozbije si hlavu o kámen.
Víte, co je to p*d????
To ho*no troubí, že už je v zatáčce.

Rada pro maturující ..

13. dubna 2006 v 15:15 | respect |  respectí svět ..
Nemohla jsem si nepovšimnout, že se stále více lidí na svých blozích zaobývá otázkou blížící se maturity .. Přispěji tedy i já svou troškou do mlýna ..
Je to sice již téměř rok, co jsem úspěšně odmaturovala .. protože vám přeju, abyste to také měli v pohodě, dovolím si vám něco poradit ..
Celých osm let na gymnáziu, když jsme měli pololetní a závěrečné ústní zkoušky, jsem byla nešťastná, protože jsem si vždycky vytáhla přesně to jedno, co jsem neuměla. V pololetí posledního ročníku jsem na to přišla .. proč já si vlastně v duchu při tahání otázky říkám, co nechci? Zkusim si říct číslo, který chci. A ejhle. Ono to funguje!
Docela jsem se bála, jestli se mi to podaří i u maturity .. Vzhledem k tomu, že jsem z literatury uměla jednu jedinou otázku (realismus, otázka č. 9), jsem se k tomu velice upínala :o)
Tak, slečno Pechová (to jsem jako já - všimněte si - pech = smůla), jste na řadě. Vytáhněte si otázku. Taham, taham .. hm, devítka, realismus! .. za 1.
Angličtina .. tam mi to bylo celkem jedno, takže jsem si přeříkávala asi 6 čísel .. z toho jsem si jedno vytáhla .. za 1.
Němčina .. to samé viz angličtina, za 1.
Informatika .. chtěla jsem otázku č. 14 - otázka č. 14, za 1.
No, takže tak :o) takže se nebojte a pěkně si před spaním opakujte čísla, která chcete :o) Rozhodně neříkám, že maturita je fraška (jak říkají někteří ti, co ji již mají za sebou) .. rozhodně jsem z ní tedy neměla průjem nebo tak, ale byla jsem docela ráda, že je za mnou, ač jsem se na ni těšila. Takže hlavu vzhůru a nepřehánějte to s tim učenim .. a poslední den už jen tak relaxujte, vyžehlete kostýmky a obleky, vemte do kapsy čokoládu (uvidíte, že vám bude při čekání na další pekelnou čtvrhodinku vhod) .. a vyražte :)

Semestrální práce ..

12. dubna 2006 v 16:00 | respect |  respectí svět ..
Tak jo, dneska jsem dokončila v tomto semestru již druhou semestrální práci z psychologie. Z některých předmětů (pro mne již věd) mám strach psát seminární práce (třeba taková filosofie - to je pro mne utrpení). Potím ze sebe každé slovo a za každou řádku jsem vděčná. Každá zaplněná stránka je pro mne velkým vítězstvím.
U psychologie je tomu naopak. Je umění napsat práci, která má přesně (nebo aspoň přibližně) tolik stran, kolik bylo zadáno. Já toto umění neovládám. Je toho tolik, co tam chci napsat, co mám potřebu sdělit světu (nebo alespoň paní docentce/doktorce/kandidátce/..).
Moje první práce byla ze sociální psychologie, na téma Asertivita. Zadání: 10 A4, okraje 2,5 cm, řádkování 1,5, písmo 12, Times New Roman. A sakra. Píšu, píšu, druhy chování, asertivita, asertivní reakce, příklady, chyby .. Ejhle, 18 stran. No, nedá se nic dělat, okraje jsem zmenšila na 1,5 cm, písmo na 11 Times New. Snad nikdo nic nepozná.
Dnes jsem dopsala druhou práci. Obecná psychologie, téma: Teorie spánku, sny. Zadání: 20 A4, okraje a písmo to samé. Píšu, píšu .. a ejhle, 30 stran. No, nedá se nic dělat :o) Přeci tohle nemůžu vynechat, támdleto už vůbec ne, tůto taky ne. No, snad mi to nehodí na hlavu :o)
Každopádně bez psychologického slovníku už ani ránu! .. Víte, co je třeba Oidipův komplex? Orestův kompex? komplot? augmentativní komunikace? percepcionalismus? peirafobie? Ne? Hečte, já ano :o) a věřte, že mě to baví jako nikdy nic ..

Předsvatební foto ..

10. dubna 2006 v 10:55 | respect |  Foto (c) respect
Včera jsem byla fotit mou dlouholetou kamarádku na svatební oznámení .. (celý článek)

Zoubky, zoubky, zoubečky ..

7. dubna 2006 v 16:50 | respect |  respectí svět ..
Respectka před nedávnou dobou objevila něco, co se nedá jen tak ututlat! :o)
Jak si čistíte zoubky? Nemyslím teď, jestli krouživě nebo odshora dolů nebo odspoda nahorů nebo šikmo ven .. ale jakou vodou? (celý článek)

Zvířecí zápasy a zaseknutá pacička ..

6. dubna 2006 v 17:59 | respect |  respectí svět ..
Narazila jsem na jeden komentář od imagine (komentující článek od Morphea reagující na článek imagine o vybíjení tuleňů - zamotaný, co). Část komentáře zní takto:
... maj to zvíře doma, je to jak člen rodiny a pak se klidně pro prachy a zábavu dívaj na to, jak jim cizí pes toho jejich rozsápe na kousky! ... (celý článek)

Můj stůl ..

6. dubna 2006 v 8:27 | respect |  respectí svět ..
Takže .. dle nápadu Morfa, kterého se posléze chytil i Cenzanni .. jsem se odhodlala zveřejnit i moji pracovní část světa .. Takže pojďte dál ..
... a jaké je to u vás? :o)

Patero Plzně ..

3. dubna 2006 v 11:40 | respect |  Foto (c) respect
Patero fotek ze včerejšího výletu po mém rodném městě (které asi ani nikdy nechci opustit ..) (celý článek)

Jarní nákupy ..

3. dubna 2006 v 10:19 | respect |  respectí svět ..
Nákupní centrum Olympie Plzeň .. Obchod H&M ..
"Jé, hele, to je hezká sukně .. a i levná .. sakra, oni už mají jenom velikost 34 .."
"No a jakou máš velikost?"
"No 38, někdy 40 .."
"Prosimtě, todle ti bude .."
"To seš asi blázen, ne .. 34 .."
"To asi vidim, ne, že ti to bude .."
"Hm, no tak já si jí pudu zkusit .. Jé a hele tady je super tílko .."
"Taxi ho zkus .. to máš tak velikost M?"
"No, asi tak .."
"Ti bude stačit Sko .."
"Myslíš, jo ..?"
"No jasně .."
Tak páníček měl pravdu .. asi mě nějak zná :o) Buď tam našili blbě velikosti .. a nebo se k nám dostalo i to, co se před pár lety začlo dít v Americe .. A sice to, že se velikosti zvětšily .. jak tam holt rostou ty lidi, tak by bylo nevýhodný dělat S, M, L, XL, XXL, XXXL, XXXXL atd., ale prostě se to začlo šít větší .. z Mka se stalo Sko, z XXLka Mko; ze 40 se stala 36, z 44 je najednou 40 :))) Jiné vysvětlení mne totiž nenapadá ..
P.S.: našla jsem prvního kluka, kerýmu nevadí nakupování (ba naopak) .. nedam ho nikomu! :o)

Takovej pocit ..

1. dubna 2006 v 12:50 | respect |  respectí svět ..
Mam takovej divnej pocit .. že sem o něco přišla, něco zmeškala (a to je mi teprve 20 .. už 20) .. Néé, nemam ho ode dneška .. mam ho už pár let (třeba tak 5), ale dneska je to fakt nějaký silný .. buď to bude tim jarem, kerý pořád nepřichází .. nebo nevim .. Poradíte někdo? :)
(Vim, vim, vim, co budu pak řikat v 50 letech :) )